Zvýšení antidumpingového cla na vývoz fotovoltaických modulů z Číny: Výzvy a reakce

V posledních letech zaznamenal globální fotovoltaický (FV) průmysl boom, zejména v Číně, která se díky svému technologickému pokroku, výhodám v rozsahu výroby a podpoře vládních politik stala jedním z největších a nejkonkurenceschopnějších výrobců FV produktů na světě. S vzestupem čínského FV průmyslu však některé země přijaly antidumpingová opatření proti čínskému vývozu FV modulů s úmyslem ochránit svůj vlastní FV průmysl před dopadem levného dovozu. V poslední době byla antidumpingová cla na čínské FV moduly dále zvýšena na trzích, jako jsou EU a USA. Co tato změna znamená pro čínský FV průmysl? A jak se s touto výzvou vypořádat?

Souvislosti zvýšení antidumpingového cla
Antidumpingové clo označuje dodatečnou daň uvalenou zemí na dovoz z určité země na jejím trhu, obvykle v reakci na situaci, kdy je cena dováženého zboží nižší než tržní cena v její vlastní zemi, za účelem ochrany zájmů jejích vlastních podniků. Čína, jakožto významný světový výrobce fotovoltaických produktů, dlouhodobě vyváží fotovoltaické moduly za ceny nižší než v jiných regionech, což vedlo některé země k přesvědčení, že čínské fotovoltaické produkty byly vystaveny „dumpingovému“ chování, a k uvalení antidumpingových cel na čínské fotovoltaické moduly.

V posledních několika letech zavedly EU, USA a další významné trhy různé úrovně antidumpingových cel na čínské fotovoltaické moduly. V roce 2023 se EU rozhodla zvýšit antidumpingová cla na čínské fotovoltaické moduly, což dále zvýšilo náklady na dovoz a zvýšilo tlak na čínský vývoz fotovoltaických systémů. Zároveň Spojené státy posílily antidumpingová cla na čínské fotovoltaické produkty, což dále ovlivnilo podíl čínských fotovoltaických podniků na mezinárodním trhu.

Dopad zvýšení antidumpingových cel na čínský fotovoltaický průmysl
Zvýšení exportních nákladů

Zvýšení antidumpingového cla přímo zvýšilo vývozní náklady čínských fotovoltaických modulů na mezinárodním trhu, což čínské podniky ztratilo svou původní konkurenční výhodu v ceně. Fotovoltaický průmysl je sám o sobě kapitálově náročný, ziskové marže jsou omezené, zvýšení antidumpingového cla nepochybně zvýšilo tlak na náklady čínských fotovoltaických podniků.

Omezený podíl na trhu

Zvýšení antidumpingových cel může vést k poklesu poptávky po čínských fotovoltaických modulech v některých zemích citlivých na ceny, zejména v některých rozvojových zemích a na rozvíjejících se trzích. S poklesem exportních trhů mohou čínské fotovoltaické podniky čelit riziku, že jejich tržní podíl obsadí konkurence.

Klesající ziskovost firem

Podniky mohou čelit klesající ziskovosti v důsledku rostoucích nákladů na vývoz, zejména na klíčových trzích, jako je EU a USA. Fotovoltaické společnosti musí upravit své cenové strategie a optimalizovat své dodavatelské řetězce, aby se vyrovnaly s poklesem zisku, který může být důsledkem dodatečné daňové zátěže.

Zvýšený tlak na dodavatelský řetězec a kapitálový řetězec

Dodavatelský řetězec fotovoltaického průmyslu je složitější, od nákupu surovin až povýrobní, až po dopravu a instalaci, každý článek zahrnuje velký tok kapitálu. Zvýšení antidumpingového cla může zvýšit finanční tlak na podniky a dokonce ovlivnit stabilitu dodavatelského řetězce, zejména na některých trzích s nízkými cenami, což může vést k přerušení kapitálového řetězce nebo provozním potížím.

Čínský fotovoltaický průmysl čelí rostoucímu tlaku mezinárodních antidumpingových cel, ale díky svým silným technologickým zásobám a průmyslovým výhodám je stále schopen zaujmout své místo na globálním trhu. Tváří v tvář stále náročnějšímu obchodnímu prostředí musí čínské fotovoltaické podniky věnovat větší pozornost inovačně orientované, diverzifikované tržní strategii, budování souladu s předpisy a zvyšování hodnoty značky. Prostřednictvím komplexních opatření se čínský fotovoltaický průmysl může nejen vyrovnat s výzvou antidumpingu na mezinárodním trhu, ale také dále podporovat zelenou transformaci globální energetické struktury a pozitivně přispět k realizaci cíle udržitelného rozvoje globální energetiky.


Čas zveřejnění: 9. ledna 2025